Všeobecná dohoda o obchodu službami je mnohostranná smlouva, která přispívá k liberalizaci obchodu se službami. V angličtině je známá pod názvem General Agreement on Trade in Services (GATS).
V textu se objevují různé způsoby poskytování služeb:
- spotřeba v zahraničí (zákazník překračuje hranici);
- obchodní přítomnost v zahraničí (na prodeji služby se podílejí místní pracovníci);
- obchodní přítomnost zástupce ze země původu (prodejce překračuje hranici);
- přeshraniční služby (hranici překračuje pouze samotná služba).
Služby spadající do působnosti vlád jsou z dohody vyňaty. Toto ustanovení otevírá prostor pro řadu výjimek, neboť působnost vlády je v každé zemi jiná.
Povinnosti, které se vztahují na smluvní státy, tvoří převážnou část textu. Stanovuje zejména:
- zásadu nejvyšších výhod (NPF), která poskytuje stejné výhody všem partnerským zemím;
- povinnost transparentnosti, která ukládá sdělovat vnitrostátní předpisy ostatním členským státům WTO;
- regulaci dumpingu a celních bariér;
- řešení sporů před orgánem WTO pro řešení sporů.
Marakéšská dohoda zavedla GATS v roce 1994 při vzniku Světové obchodní organizace (WTO). GATS představuje jednu z hlavních příloh Marakéšské dohody spolu s dohodou o obchodu zbožím (GATT) a dohodou o duševním vlastnictví.