Dumping označuje praktiku, při níž výrobce prodává produkt za cenu nižší než běžnou s ohledem na výrobní náklady.
Cíl dumpingu, jehož význam lze přeložit jako „zbavit se“, je vícenásobný:
- představit své produkty na novém trhu;
- ekonomicky oslabit konkurenci;
- bránit určitý trh.
Dumping je často pozorován v mezinárodním kontextu. Vývozce pak prodává produkt za cenu nižší, než jsou ceny uplatňované na jeho domácím trhu.
Financování dumpingu může pocházet z nadměrných marží dosažených na jiných trzích nebo z dotace.
Článek L 420-5 francouzského obchodního zákoníku zakazuje dumping ve Francii.
Na mezinárodní úrovni považuje Světová obchodní organizace (WTO) dumping za nekalou praktiku. Narušuje mechanismus komparativní výhody a poškozuje světovou tvorbu bohatství. Z tohoto důvodu mají trhy postižené dumpingem právo zavést antidumpingová nebo antisubvenční opatření, jejichž účinky však musí zůstat úměrné utrpěným škodám.
Jev dumpingu se vyskytuje i mimo obchod. Setkáváme se zejména se sociálním dumpingem, environmentálním dumpingem nebo daňovým dumpingem.
Evropská unie vedla v roce 2019 celkem 11 antidumpingových šetření. Je třetím největším uživatelem antidumpingových mechanismů na světě po Spojených státech a Indii.