Bretton woods system

Brettonwoodský systém byl mezinárodní měnový systém založený na pevných směnných kurzech, kde měny byly navázány na americký dolar, a ten na zlato (35 USD za trojskou unci zlata). Systém vznikl v roce 1944 na konferenci v Bretton Woods (New Hampshire, USA) a fungoval do roku 1971.

Hlavní principy:

Pevné kurzy: Měny členských zemí byly navázány na americký dolar s fluktuací maximálně 1 % kolem stanoveného kurzu.
Dolar jako rezervní měna: Americký dolar se stal globální rezervní měnou, navázanou na zlato (1 unce zlata = 35 USD).
Směnitelnost dolaru za zlato: Centrální banky mohly směňovat dolary za zlato, občané nikoliv.

Historie:

Před Bretton Woods: Do 1. světové války fungoval zlatý standard, ale válka a inflace ho zničily.
1944 – Brettonwoodská konference: 44 zemí (včetně ČSR) se dohodlo na novém systému. Hlavními aktéry byly USA a Velká Británie.
1945 – Vznik MMF a Světové banky: Z dohody vzešly dvě klíčové instituce:
- Mezinárodní měnový fond (MMF): Dohlížel na stabilitu měnových kurzů.
- Světová banka (WB): Financoval poválečnou obnovu a rozvoj.

Proč systém skončil:

Nadměrná tisknutí dolarů: USA tiskly více dolarů, než měly zlatých rezerv.
Požadavky na zlato: Země jako Francie a Británie začaly požadovat směnu dolarů za zlato, což vedlo k úbytku amerických zlatých rezerv.
Nixonův šok (1971): Prezident Richard Nixon zrušil směnitelnost dolaru za zlato (tzv. uzavření zlatého okna), čímž Brettonwoodský systém skončil.

Důsledky:

Konec pevných kurzů: Měny přešly na plovoucí kurzy.
Růst ceny zlata: Cena zlata po roce 1971 prudce vzrostla.
Smithsoniánská dohoda (1971): Pokus o obnovení pevných kurzů, ale selhal kvůli inflaci v USA.

Zajímavosti:

Československo na konferenci: Zástupci ČSR (např. Ladislav Feierabend) se účastnili jednání.
Dolar jako „váš problém“: Ministr financí USA John Connally prohlásil: „Dolar je naše měna, ale váš problém.“

Brettonwoodský systém položil základy moderního mezinárodního měnového systému, ale jeho kolaps otevřel cestu k éře plovoucích měnových kurzů.