Zvýšení základní sazby DPH ve Finsku od září 2024

Dne 28. června 2024 schválil finský parlament (Eduskunta) zákon o zvýšení základní sazby DPH z 24 % na 25,5 %. Kromě toho se stejná změna týká i daně z pojišťovacích smluv, což znamená, že i zde bude aplikována nová sazba 25,5 %. Tento krok staví Finsko na druhé místo v rámci Evropské unie co do výše základní sazby DPH, hned za Maďarskem.

Termíny a přípravy

I když zákony ještě musí být oficiálně potvrzeny, očekává se, že změny vstoupí v platnost podle plánu 1. září 2024, navzdory výzvám podnikatelské sféry a různých zainteresovaných stran o odložení účinnosti. Tento krátký časový rámec klade značné nároky na firmy, které musí upravit své účetní a fakturační systémy, aby byly v souladu s novými předpisy.

Dopady na firmy

Pro firmy to znamená řadu výzev a nezbytnost provést rychlé úpravy v oblasti finančního řízení, fakturace, smluv a IT systémů. Klíčové otázky zahrnují:

Časové určení: Jaká sazba DPH se bude vztahovat na jednotlivé prodeje a nákupy? Jak zohlednit zálohové platby, slevy a opravy faktur?
Systémy: Jaké úpravy a aktualizace jsou nutné v různých IT systémech (ERP, fakturace, účetnictví atd.)?
Smlouvy: Jsou ve smlouvách řádně zohledněny změny sazby DPH?
Ostatní: Je třeba upravit cenovou politiku? Existují možnosti plánování zohledňující novou sazbu?

Akční plán

Firmy by měly okamžitě zahájit přípravy, aby se vyhnuly problémům při implementaci nových sazeb. Aktualizace systémů a procesů může zabrat více času, a proto je nezbytné začít s přípravami co nejdříve.

Finsko si dnes ekonomicky nevede nejlépe

Nové srovnání ukázalo, že ekonomika rostla v poslední dekádě slaběji než v době největších otřesů 20. století. Hospodářský růst Finska byl v posledních letech tak pomalý, že srovnatelně slabá čísla nezaznamenala severská země od recese na začátku 90. let či od let válečných, uvedly finské noviny Helsingin Sanomat.

Z nově zveřejněné analýzy vyplývá, že růst byl v posledních letech nejpomalejší od první světové války a občanské války v zemi v roce 1918. Ukázala to studie ekonoma Lasse Corina, který zkoumal desetiletou průměrnou změnu finského hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele v letech 1870-2022 (a odstranil přitom vliv jednotlivých vzestupů a poklesů). Corin zdůrazňuje, že finská ekonomika dosud nikdy netrpěla takovou stagnací jako v současnosti, a to ani ve srovnání s dobou recese po rozpadu SSSR nebo druhou světovou válkou.

Bankovní krize v devadesátkách

Finsko si zvláště v 90. letech prošlo těžkou bankovní krizí, která souvisela s kolapsem sovětského obchodu, devalvací a masovou nezaměstnaností.

Podle údajů, které Corin shromáždil, činil desetiletý průměrný růst finského HDP na obyvatele v desetiletí bankovní krize, tedy v letech 1984-1993, přibližně 0,90 %, zatímco v letech 2013-2022 to bylo jenom 0,67 %. V desetiletí druhé světové války, tedy v letech 1938 až 1947, činila odpovídající změna HDP 0,74 %.

Finsko dnes ale není výjimkou. Zpomalil se totiž i hospodářský růst ve Švédsku a Dánsku, a to ve srovnání s vývojem od roku 1970. Analýza také ukázala, že severské ekonomiky rostly jen do začátku globální finanční krize.

Co může za zpomalení

V současnosti je jedním z faktorů, které zřejmě ovlivňují pomalý růst finského hospodářství, zpomalení růstu produktivity, tvrdí nová studie.

Podle Corina je pomalý hospodářský růst v poslední dekádě překážkou v řešení fiskálních problémů země. V roce 2025 se nicméně očekává, že Finsko začne těžit z nových investic do digitalizace a zelených technologií, což by mělo přinést oživení ekonomiky.